Nemoci paranálních váčků

Nemoci paranálních váčků jsou zdravotním problémem především u psů. U koček se vyskytují málo. Problémy s vyprazdňováním paranálních váčků, přeplněných sekretem, jejich záněty, či jinými problémy trpní asi 4% psů a 1% koček.

Paranální váčky jsou 2 kožní vychlípeniny umístěné mezi svaly řitního otvoru. Jedná se o pachové žlázky a mají je psy i kočky a většina jiných šelem. Uloženy jsou po stranách řitního otvoru, vyjádřeno pomocí ciferníku hodin na 4 a 8 hodinách. Sekret žláz výrazně zapáchá a většinou bývá vodnatý, hnědé barvy u psa, u koček krémový, tužší konzistence a v menším množství. K přirozenému vyprazdňování žlázek dochází při defekaci, ale za určitých okolností (nadměrná tvorba sekretu, změna svalového tonu svěračů, průjem, ucpání vývodu) dochází k jejich přeplnění a následně může vzniknout zánět žlázek.

Klinické příznaky a terapie

Postižení paranálních váčků pozorujeme mnohem častěji u malých plemen psů do 15 kg hmotnosti. Některá plemena jako jsou například pudl, kavalír king Charles španěl, lovečtí španělé, čivava a japonský čin jsou náchylnější k přeplnění váčků.

Hlavním příznakem přeplnění paranálních váčků je úporné svědění, pes si tře zadeček o zem („sáňkuje“), olizuje si zadek, okusuje kořen ocasu a je neklidný. V oblasti řitního otvoru můžeme pozorovat výrazné zarudnutí, zduření a u akutních stavů také značnou bolestivost při dotyku.

Rozlišujeme tyto zdravotní problémy:

• 1. Přeplnění (impakce): zmožení sekretu bez příznaků zánětu. Zde stačí vytlačit obsah manuálním stlačením váčků. U psů má přeplnění paranálních váčků vysoké tendence se vracet. Jejich vyprazdňování provádíme tedy opakovaně podle potřeby za několik týdnů až měsíců. U koček stačí proceduru opakovat po několika měsících.
• 2. Infekce: projevuje se bolestivým zduřením v místě paranálních váčků, sekret je odporně zapáchající, obvykle žlutozelené barvy, bývají přítomny vločky hnisu a často také krev. Pokud dojde k ucpání vývodu žlázky, může váček prasknout a vznikne píštěl ústící na povrchu kůže u řitního otvoru, z které vytéká krvavý sekret s hnisem a zvíře má snahu zadeček neustále olizovat. Tento stav je velmi bolestivý a je nutná návštěva u veterinárního lékaře. Léčba zánětu spočívá v opakovaných výplaších postiženého váčku dezinfekčním roztokem a aplikací léků do váčku (antibiotika, kortikosteroidy). Velmi bolestivé pacienty je nutné při ošetření na chvilku uspat. Někdy mají bohužel záněty váčků tendence se vracet a pokud se opakují velmi často i přes správnou léčbu, je možné chirurgicky váčky odstranit.
• 3. Nádor paranálního váčku: obvykle se jedná o jednostranný proces s různě velkým zduřením oblasti a sekret žlázek bývá krvavý. Postihuje více samičí pohlaví ve středním a vyšším věku. Diagnostika se opírá o vyšetření vzorku výplašku a vzorku tkáně ze žlázky. Je třeba vyloučit přítomnost národových změn jinde v organismu pomocí rentgenologického a sonografického vyšetření zvířete a také vyšetření krve. Jedinou účinnou terapií je bezodkladné chirurgické odstranění postižené žlázky.

Prognóza

Nemoci paranálních váčků se dají ve většině případů úspěšně zvládnout. Velmi dobrou prognózu má přeplnění a většina akutních zánětů žlázek. Chronické záněty mají tendence se často vracet a vyžadují pravidelnou péči. Špatnou prognózu mají zhoubné nádory váčků, které jsou často doprovázeny nádorovými změnami i v jiných orgánech.

Copyright © 2007-2013 Livet.cz - veterinární klinika | U Smaltovny 32, Praha 7 - Holešovice | livet.cz@gmail.com | Sledujte nás